Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpoura Modré planety aneb Máme to už vážně za pár?

20. 11. 2013 17:00:00
S proroky ze současnosti, kteří nám poslední dobou předpovídají různé pohromy v různých oblastí celého světa, se poslední dobou roztrhnul pytel. A je i dost těch, kteří o konci světa zanechali své předpovědi už z dob, kdy byl ještě Šemík hříbětem a ještě mnohem dříve. Mnoho lidí věří, že se blíží konec světa. Možná by to chtělo uvést na pravou míru. Nikoli - konec světa se neblíží. Možná, že konec světa právě již probíhá a jestli se něco blíží, potom tedy konec konce světa.

Před lety jsem brouzdala po internetu, abych našla informace na téma ekologie pro svou seminárku. A tak jsem narazila i na stránky OSN. Zaujal mne tam skvělý článek o ochraně světového půdního fondu. Obsahoval zajímavé, ale celkem zneklidňující informace. Třeba o tom, že v USA za posledních cca 50 let bylo odepsáno cca 20 % původně kvalitní zemědělské půdy a dalšímu cca 30 % bylo již předpovězeno, že bude ve stejném stavu dříve, než-li řekneme Krleš. Na vině byla tak moc vychvalovaná "zelená revoluce". Nebo - li vysoká intenzifikace zemědělské výroby umělými hnojivy, těžká technika a orba hluboká, přehluboká. Společně s přílišným užíváním insekticidů (prostředek na hubení hmyzu) a herbicidů (prostředek na hubení plevele), zvyšující se salinitou (slanost) půdy v důsledku závlah a v neposlední řadě i s nadměrnou velikostí ploch a osazováním monokulturami to má velmi negativní následky - výrazné znehodnocování prostředí zničením původní biodiverzity (vlastnost veškerých živých systémů vykazovat rozdílnost). Ano, je to přesně to, co se u nás vyčítalo kdysi komunistům - že rozorali meze a zlikvidovali lesíky, čímž tak došlo ke zcelení polí a vytvoření "velkých, širých rodných lánů."

Ovšem autoři článku zde nevinili pouze USA. Bývalý SSSR to dopracoval ještě k horším výsledkům. Tam devastace postihla v absolutním měřítku mnohem více půdy - článek poukazoval na kauzu "Celiny" nebo okolí Aralského moře. A pokud by si snad někdo myslel, že už v tom žádná jiná země nemá prsty - tak je na omylu. Má. Ćína je coby škodič a ničitel ta nejhorší - odborníci uvedli, že zde jde už vážně o katastrofu širokých měřítek - zvláště kolem Źluté řeky. Stačilo by vyjmenovat jen tyto tři země, abychom si představili, co tyto tři obrovské země společně provedli. Ovšem v zásadě je to stejné všude na celém světě - někde méně, jinde více. V čele s těmito velmocemi jsme si tak zadělali na průšvih, neboť za vším nehledej jen ženu - ale lidstvo jako celek...:-)

Ćlánek obsahoval také čísla (ani ta mne neujklidnila): Ročně je vodní erozí spláchnuto do vodních toků cca 24 miliard tun ornice a to pouze ve sledovaných zemědělsky nejaktivnějších zemích. Odborníci spočítali, že tato vodou unášená půda (převážně do moří) by tímto tempem za nějakých 1,5 milionů let celou zeměkouli zcela zarovnala "naplacato" a stejnoměrně zalila oceánem. Může něco tak vzdáleného souviset se současně probíhajícím koncem světa? No baže. Třebaže to zdanlivě s tím naším aktuálním koncem světa souvisí jen nepřímo.

Podle stejných statistik se ročně na planetě změní na pouště typu Sahara asi 100 000 km2 původně úrodné půdy. Zhruba ta samá plocha lesů se však vykácí a změní na pole. Zatím se to prý nijak dramaticky neprojevuje, že by někde půda chyběla - můžeme být v klidu, zatím na smrt hladoví "jen" asi něco kolem miliardy lidí. Plus minus.

Hloubavé povahy jistě tuší háček - planeta Země nemá totiž nekonečnou velikost souše. Včetně zaledněné Arktidy a Antarktidy činí plocha souší pouze cca 149 milionů km2 (kdo ví, jak to je, když už víme, že hladina oceánů stoupá pomalu, ale vytrvale). Takže zaledněné plochy Arktidy + Antarktidy + Himalaje, Alpy, Kordillery a všechny další, jen stěží obdělavatelné hory + pouště Saharu, Gobi, Kalahari, Nefud a další pouště (právě v USA jsou milióny km2 takových pouští a polopouští a pouštiček), dále + veškerá urbanizovaná půda + všechny plochy letišť + všechny plochy dálnic + plochy fabrik a rafinérií + plochy skládek a vojenských střelnic a + spoustu další již znehodnocené "mrtvé" půdy. Dokonce nezapomněli ani na minová pole!! To vše sečetli a odpočítali od konečné velikosti souše na naší planetě. Výsledek? Jste zvědaví? Já byla zvědavá hodně. Co myslíte, kolik nám vlastně po těchto výpočtech v současnosti všem zbývá na výrobu potravin? Přesně tak - zůstává nám dost maličko, žalostně malilinkato - jen asi 13 miliónů km2 půdy, kde stále ještě můžeme něco zasadit a pak i dokonce sklidit. 13 miliónů km2 půdy z celkových 149 km2 souše. Masakr, co?

Ale vraťme se k té erozi - protože těch 13 miliónů km2 zemědělské půdy již taky není tak úplná pravda. Tuto zbývající půdu je nutné pro zachování alespoň nějaké produkce intenzivně obdělávát. Samosebou, že opět pomocí těžké techniky, chemických hnojiv, herbicidů, insekticidů, fungicidů (prostředek proti parazitním houbám a plísním) a Bůh ví jakým ještě cidů, čert aby se v tom vyznal. Péče, která půdě zcela určítě neprospěje. A když navíc do toho ještě začnou padat imise škodlivin z průmyslové výroby, všemmožné odpady, kyselé deště a další vlivy, které nejsou také ku prospěchu - tak je jasné, že zbytek půdy nemá šancí na přežití. Autoři chtěli citlivější čtenáře evidentně ušetřit větších obav a tak další faktory, které škodí, raději uvedli jen letmo. To je ten důvod, proč je zemědělská a hlavně orná půda tak ohrožena vodní erozí - tato půda je vlastně taky zničena. Každý odborník na pedologii (nauka zabývající se vznikem, složením, vlastnostmi, klasifikací a rozmístěním půd) nám z hlavy vychrlí, co musí ta půda umět, aby odolávala vodní erozi. A to článek zmiňoval jen erozi vodní - o tom, že existuje i eroze větrná - a ještě výkonnější, autoři napsali jen minimum...

V závěru článku byla čtenářům položena sugestivní otázka: "Za jak dlouho myslíte, že postupnou proměnou zemědělské půdy na poušť se stane, že již na planetě nebude žádná půda?" Prostá matematika na základě těchto faktů říká, že za 130 let. Jenže odborníci jsou jiného názoru - doopravdy těch sedm miliard lidí na planetě musí jíst, tedy jak se bude ta "ještě pořád zelená plocha" zmenšovat, musí se intenzita exploatace ( využití, hospodářské zužitkování, vykořisťování) zvyšovat. A to nepůjde jinak, než opět ještě více chemie, těžké techniky, genetické mutace - a podmínky pro erozi se ještě zvýší. Je to prosím pěkně "kladná zpětná vazba". Kritický bod, kdy se systém zhroutí, nebude samozřejmě za 130 let, nebude ani za 13 let - odborný odhad je 5 - 10 let. Poté se dle některých odhadců má zhroutit potravinová základna planety Země jako celku. Překvapení?

Tyto vize a výpočty jsem poprvé četla už někdy v roce 1995 v jakémsi novinovém článku. Potom mi to strašně vrtalo hlavou, hlavně nad plnými regály - s prominutím - žrádla v supermarketech. Co pořád nejen proroci, ale i vědci a odborníci blábolí o "neslýchaných hladomorech?" Teprve u článku autorů z OSN mi došlo, že tehdejší odhad z roku 1995, těch 5 - 10 let se rovnal roku 2005. Rok, kdy jsem to četla podruhé. Překvapena jsem byla už méně, neboť jsem celkem pravidelně sledovala dění ve světě, nejen to politické a tak mi neuniklo, že o takové bláboly zase nešlo. Tsunami, které vzniklo 26. prosince 2004 v Indickém oceánu, je asi největší přírodní katastrofou moderní historie. Další velká zemětřesná katastrofa postihla pákistánskou část Kašmíru 8. října 2005. Otřesy dosahovaly velikosti M = 7,6. Měsíc po události hlásily oficiální zprávy 87 350 obětí, i když některé odhady počítaly až se 100 000 mrtvých...V roce 2005 jsem už mohla skromně tipnout začátek zhroucení na 0 roků - začalo to koncem roku 2004.

Snažím se být optimista a nepatřím mezi ty, co si vyhrnují nohavice, když brod je ještě daleko. Ale někdy si tak říkám, že lidstvo tuto hrozbu stále tak nějak přehlíží, a nepřipouští si, že nám opravdu hrozí zkáza. I přesto, že nastala ropná krize, stále se zhoršuje klimatická stabilita v důledku globálního oteplování. Není snad již potvrzeno odborníky, že při něm budou stoupat stále hladiny moří? A co třeba ozonová díra a vliv UV záření na produkční schopnosti plodin a zvířat? Nebo další jobovka - co takhle nějaká pandemie například chřipky? To by nemohlo snížit výkonnost ekonomik včetně zemědělství při současném nárůstu našich potřeb? Ekologové už to ví dávno - řežeme větev sami pod sebou a neuvědomujeme si, že to bude pád s velkým P. Ekologové si to uvědomili sice pozdě, ale přece a tím se nám naše šance na nějakou zachránu zvyšila z nulové na mizivou. Což je lepší než plná huba písku..:-)

Co by asi už konečně nás, pozemšťany, muselo potkat, jaká pořádná rozsáhlá katastrofa, či nějaká náhlá změna podnebí, aby nás to už všechny přesvědčilo o tom, že je opravdu něco špatně? Matička příroda nám myslím už hodně dlouho dává jasně najevo, že jsme tak trochu už na hraně - zemětřesení, ničivé tsunami, požáry, sesuvy půdy, zvýšená sopečná aktivita, náhlá zima tam, kde nikdy nebyl, stejně tak i náhlé přehnané teplo - to vše už se přece děje. Jenže - lidé v oblastech, kde se to zatím neděje, kde je pořád co jíst a pořád co zasévat, kde se netřese zem, kde není moře ani sopky - jsou přesvědčeni o tom, že jsou od toho daleko - tam vlny tsunami nedosáhnou a ani ta sebevětší řeka nezůstane vylitá napořád, zase se vrátí zpět. Povodně, nebo silnější vichřice, či sněhové kalamity, které byly i dříve, ale ne v takové míře či síle? No a co jako? Sice je vždy o něco víc škod, ale to nic neznamená. A odborníci vždycky přehánějí, stejně tak jako ti proroci a jejich jasné zprávy o konci světa - prdlačku..:-)

Nu, co k tomu dodat - nemyslím si, že by odborníci, vědci a další ti, kterým to už došlo, jen tak pro nic za nic čím dál tím častěji upozorňovali na možný konec. Na co vlastně tedy ještě čekáme? Vědci a odborníci, kteří se snaží přesvědčit hlavy států, že ten zdánlivý klid, může být tím klidem před bouří. Zatím marně bijí na poplach. Svolávají se demokrati, co mají stále práci kdesi v Iráku, že jaksi vážně už není čas řešit jen válečné konflikty, nejde už o jen to, kdo komu okupuje území, čí bylo předtím a kdo ho komu ukradl. Protože za chvíli už třeba nebude o co bojovat a co obsazovat. Na tom orloji zvaném "Matka Země" již velká ručička minula za pět dvanáct, což není vůbec žádná konspirační teorie - soudný den je možná za dveřmi a rozhodně nelze očekávat, že zaklepe, či počká, než si sbalíme a půjdeme se před ním schovat, než se vyřádí - nebude totiž asi kam. Nu...myslím, že tohle není jediným hrozícím faktorem, co by nás navždy mohl vyhldit z povrchu zemského - týkající se celé naší planety - vím minimálně o dalších pěti, co hlodají půdu pod našima nohama a právě teď. A aby to byl ještě víc nervák - ani nad hlavou nemáme zas tak moc klidu - když nás nevyhladí třeba nějaký ten supervulkán, či hladomor, tak to do nás může naprat třeba nějaký asteroid. Lítají si nad námi bez povšimnutí, a často jsou to nevídaní obři...holt si asi nevybereme....:-

P.S. Mašíblem jsem tak padesát na padesát...kope se to možná s tím, že jsem opravdu blázen..to jen tak pro kolegu Jakuba...Panbůh Vás opatruj a nebuďte takový kritik, jsme přeci jen lidé a každý jsme nějaký.......:-) odkazy jsem dala pryč, neboť dnes nemám odvahu ..:-D

Autor: Hana Zýková | středa 20.11.2013 17:00 | karma článku: 11.05 | přečteno: 922x

Další články blogera

Hana Zýková

Když se čas naplnil...??!!

Titulek katastrofického filmu, který mnoho z nás třeba zná. V této chvíli jsem si na tento název filmu vzpomněla v souvislosti s událostmi posledních dnů, týdnů, měsíců a už bohužel i let. Škoda jen, že nám to dochází pozdě.

21.6.2015 v 12:51 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 581 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Paralely zániku

Má něco společného vývoj pohledu na ohrožení naší civilizace globálním oteplováním a fáze, kterými se mění postoj vážně ohroženého člověka k jeho vlastní nemoci? Možná překvapivě mnoho.

15.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 258 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

13.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 1420 | Diskuse

Jaroslav Trnovec

Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 33.90 | Přečteno: 840 | Diskuse

Petr Ovčáček

Zelení aktivisté chtějí titul šampiona doslova za každou cenu

Zpráva z tisku: Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí.

8.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 33.44 | Přečteno: 925 | Diskuse

Milan Smrž

Úskalí úsporných technologií II

Pokračování prvního článku o úsporných technologiích a jejich šalebném působení na udržitelnost. Proměnu, jako vždy máme v rukou, i když to vůbec není jednoduché.

1.11.2017 v 7:21 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 865

"Jistota, že jsme inteligentnější než ostatní, je opovážlivá už proto, že ji s námi sdílí tolik pitomců." A. Camus

Náboženské vyznání - křesťanské CČSH. A stále věřím v lidi, i přes veškeré jejich slabosti a zlosti, závislosti a nevědomosti..:-)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.