Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maska za deset...

30. 01. 2014 20:57:00
Jsem strašně škodolibá. No tak strašně asi zase ne, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že se umím smát sama sobě, ale nepobaví mě velmi, když se mým nejbližším občas přihodí také nějaký ten trapásek. O tom, jak jsem trapná a slepá já, jsem tu bez ostychu napsala. A už dlouho slibuji své přítelkyni, že jednou napíšu i o ní. Něco, co mě vážně rozesmálo a fakt moc.
ilustrační fotoilustrační fotoilustrační foto

Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy pracovat a žít v Praze, a ještě k tomu se svou kamarádkou, která je také náplavou, také ze severu a se kterou jsme se poznaly v dobách našich dálkových studií. Je sice o 12 let mladší, ale máme to stejně hozené. Obě máme občas pocit, že máme v hlavě jednoho brouka mozkoužrouta, v posledním tažení, bo umírá hlady. někdy ze samé přepracovanosti nevíme co děláme, co říkáme ani kam chodíme a proč. A hlavně ani v čem a s čím.

Má drahá prostě často a dlouho pracuje do noci. Musí, neboť je tak trochu posedlá prací, což je v pořádku, práce šlechtí. Jenže občas se stane, že usíná doslova za pochodu a po probuzení potom nevnímá pořádně ani sebe samu, natož svoje okolí.

A tak jednoho dne, kdy usnula někdy pozdě v noci, ihned poté co z posledních sil stihla spáchat hygienu a nějaké ty úpravy svého zevnějšku, se probrala kolem půl sedmé ráno a zmateně začala přemýšlet, co ten den musí stihnout. Rozhodla se nejdříve skočit si pro rohlíky a mléko do nejblížšího obchůdku, proto na sebe natáhla rychle co bylo po ruce a vyrazila. Obchůdek máme ihned za rohem, ale než do něj lezla, ještě cestou chtěla odhodit odpad, samosebou že třídíme - takže kartóny a sklo a plasty - postupně odhazovala a vyhýbala se nějakému bezdomovci, který tam hledal v kontejnerech něco užitečného - a najednou se zastavil a upřeně na ní koukal s pusou dokořán. Kamarádka nepříliš mile po chvilce jeho čučení na něj jen vybalila něco v tom smyslu, že ona nic pro něj nemá, tak ať na ní nekouká jako počůrané dítě a nezkouší na ní svou kravskou hypnózu a odkráčela k obchodu. Vlítla do dveří jako velká voda a začala rychle házet do košíku to, co měla v plánu, jenže při tom si začala prohlížet nějakou tu drogérii, takže přestala spěchat, a v klidu si chodila kolem regálu, vyhýbajíc se dalším zákazníkům. Všimla si opět, že pokaždé, když se míjela s dalším nakupujícím, tak na ní všichni hleděli s výrazem, jako by se střetli s něčím, co nikdy neviděli (UFO, sněžný muž nebo hodný a bohatý chlap.), takže udiveně, pobaveně i vyplašeně. Bylo jí to divné, nenápadně se proto dívala, zda jí nechybí kalhoty či boty, ale nic neobvyklého na sobě neviděla. Takže si jen pomyslela něco v tom slova smyslu, že to je zase lidský matroš, a dělala, že jejich pohledy nevnímá, jen ať si čumí, však mají na co.

Ovšem když stejně podivně, nejdřív udiveně, posléze s úsměvem na ní koukala i prodavačka, vietnamského původu, tak už začala jemně hysterčit . A navíc milá obchodnice nemluví moc dobře česky, jen jí rukou ukazovala směrem k hlavě a roztomile žvatlala, jenže nebylo prostě rozumět. Takže kamarádka se také usmívala a kývala hlavou, že jako rozumí, i když nerozumí, a že je všechno oukej, den je dobrý a ráno ještě víc - a obě na sebe ukazovaly a smály se a kývaly hlavou - prostě mezinárodní obchodní spolupráce jedna báseň.

Když vylezla z obchůdku, sahala si na vlasy, ale nenamhmatala nic, co by mělo upoutávat pozornost. Potkala opět pár lidí, víc, než bylo po ránu zde obvykle, a zase. Všíchni na ní koukali jako na přízrak, což už jí vrtalou hlavou a horečně přemýšlela, co těm lidem dneska je...že čumí jako kráva před kopcem. Když konečně otevírala vchodové dveře, zahledla letmo něco, co ji předtím nebylo dáno vidět...a došlo jí konečně, co to dnes přitahovalo pohledy všech lidí, co potkala. Na špičce nosu se jí třepotalo něco průhledného - a jí bylo najednou prostě jasné, co - usnula s pleťovou okurkovou maskou na obličeji. Ano, tou lesklou a průhlednou slupující maskou, která když uschne, tak obličej stáhne a celá se jen sloupne jako igelit, pokud to ovšem necháte působit jen tolik minut, co máte k návodu k použití. . Pokud se tedy s ní usne a zapomene se na ní., tak potom váš obličej připomíná orvaný plakát větrem.

Rudá jako rak, vlítla do výtahu, pak do bytu a hned k zrcadlu. Tam konečně viděla, jak se jako frajerka nese pro rohlíky a vypadá jako zombie. Takhle chodila - po venku a po obchodě - s tímhle obličejem, který prostě vypadal jako postižený leprou. A navíc ve vlasech měla ještě přilepenou cenovku, kde bylo uvedeno 10,-Kč. To jak si čechrala kadeře, když zjišťovala co je na ní divného a přendala si cenovku z paštiky u kasy do svých vlasů. Super bomba ráno..

Když jsem potom přišla domů a viděla svou drahou sedět s jejím výrazem u stolu, musela jsem se smát, a když mi s tragicky vážnou tváří převyprávěla čím právě před mým příchodem prošla, rozesmála jsem se na celé kolo a málem jsem se počůrala...prostě jsem úplně viděla, jak jde tím svým krokem ladným, a jak asi na ní všichni čučí...a do toho ještě ten výraz, když to vyprávěla...prostě to se nedá.

Prostě je to tak vždy - jamile se stane něco takového, je pravidlem, že potkáte prostě tolik lidí, co jindy ve stejný čas nepotkáte. Takže já jsem trapná, že jsem slepá - což by kamarádka to ráno ocenila asi u všech, co potkala..:-)

Sháním ji teď tu černou pletovou masku - ta je hodně dobrá. Představuji si totiž, jak na ní zapomíná a ráno spěchá do banky....černý obličej jakoby z latexu a pouze dva otvory na oči - a večerní zprávy o bankovním přepadení za bílého dne..:-))Jednou mladou zmatenou ženou beze zbraně..:-))

Autor: Hana Zýková | čtvrtek 30.1.2014 20:57 | karma článku: 6.51 | přečteno: 303x

Další články blogera

Hana Zýková

Když se čas naplnil...??!!

Titulek katastrofického filmu, který mnoho z nás třeba zná. V této chvíli jsem si na tento název filmu vzpomněla v souvislosti s událostmi posledních dnů, týdnů, měsíců a už bohužel i let. Škoda jen, že nám to dochází pozdě.

21.6.2015 v 12:51 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 578 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Eva Dreyová

Jak se to dělá po americku

Řeč prezidenta Trumpa v OSN byla jistě působivá a mnozí zaplesali, že konečně Amerika si bude hledět jen svého multikulturního národa, který potřebuje rozumné vedení a zametá si důkladně hlavně svůj práh.

20.9.2017 v 20:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Pavel Vrba

Horor na horách, aneb jak jsem se málem ztratil.

Prostě jsem se ztratil a plně si zatím stojím. Vím, že to není úplně „IN“, protože dneska frčí dělat ze sebe odborníka ve všem a na vše. Já si ale spíše lebedím ve všech svých nedokonalostech a nedostatcích.

20.9.2017 v 18:30 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 152 | Diskuse

Iva Apanasenková

Střet generací i kultur v Praze na Jiřáku

Pokud právě teď budete procházet náměstím Jiřího z Poděbrad v Praze, zažijete euforii ze střetu různých světů. Živo, radost, hudba, staří, mladí, děti, farmáři, maminky s kočárkama, Češi, cizinci.... Žádný problém.

20.9.2017 v 16:45 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 383 | Diskuse

Pavel Hruban

Duchovní otec mnohých

Svatý Pio z Pietrelciny je muž, který, ačkoli nikdy neopustil svůj klášter, ovlivnil a stále ovlivňuje spousty lidí.

20.9.2017 v 15:21 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 202 | Diskuse

Lukáš Fürst

Zajímám se o budoucnost

Touto myšlenkou jsem se nechal inspirovat od osobnosti, které si velmi vážím. "Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života." Charlie Chaplin

20.9.2017 v 15:05 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 158 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 861

"Jistota, že jsme inteligentnější než ostatní, je opovážlivá už proto, že ji s námi sdílí tolik pitomců." A. Camus

Náboženské vyznání - křesťanské CČSH. A stále věřím v lidi, i přes veškeré jejich slabosti a zlosti, závislosti a nevědomosti..:-)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.